OUshop > Knihy > Jazykověda a literární věda
PLAV 4/2023 - Határ / Hranica
Literární reflexe společné maďarsko-slovenské historie
Kolektiv
109 Kč
Cena s DPH
Skladem
Drahé čtenářstvo,
jelikož toto číslo zahrnuje hned několik vzpomínkových vyprávění, dovolím si ho uvést jedním příběhem z vlastního rodinného archivu. Mé povědomí o maďarsko-slovenských vztazích se začalo formovat koncem devadesátých let a drasticky jej ovlivnila média. Tehdejší slovenská politická scéna se jen hemžila extrémními nacionalisty, kteří nešetřili nenávistnými výroky a vedli (pro mě nepochopitelné) spory o dvojjazyčnost názvů obcí. Není tedy divu, že můj první přechod státní hranice, pěšky po mostě Marie Valérie ze Štúrova do Ostřihomi, provázely značné obavy. Naštěstí jsem brzy mohla srovnat uraženecké výroky politiků s nadstranickými historickými a literárními analýzami a obavy se rozplynuly jako pára nad halászlé.
Na důležitost tohoto srovnávání upozorňuje i hungarista Evžen Gál v tematickém eseji čísla, kde mimo jiné nastiňuje historický kontext vztahů mezi Maďary a Slováky. Klíčovou roli v nich sehrály dvě události – Vídeňská arbitráž a poválečná dohoda o vzájemné výměně obyvatelstva. V těchto dějinných traumatech a otázkách spáchaných křivd jsou ukotveny i texty našeho čísla. Zatímco Ivan Habaj v románové trilogii Kolonisté reflektuje opravování map v roce 1938, obrazy přesunu, či spíše násilného odsunu maďarského obyvatelstva nalezneme v prózách Petera Krištúfka, Lászla Dobose, Lajose Grendela a Pála Závady. Ten se tomuto tématu věnuje nejen v historickém románu Přirozené světlo, ale také v rozhovoru čísla, jejž s ním vedla Adéla Gálová. Zmíněné texty se sice odehrávají hlavně na jižní hranici Slovenska – na Žitném ostrově, v Podunajských Biskupicích, Levicích, Čierné nad Tisou nebo Slovenských Kľačanech, ale na literární mapě čísla naleznete i další místa. Anikó N. Tóth ji například obohatí o multikulturní Banskou Štiavnici a společně s Andreou Tompou a Györgym Dragománem se dostaneme až do Rumunska.
Vybrané prózy často vycházejí ze zkušeností přespolníků a kolonistů, zhusta traumatizujících a doprovázených strachem. Tyto pohyblivé postavy a jejich odvaha k překračování hranic ale zároveň představují dějotvorné události, které jsou předpokladem neobvyklých příběhů.
Májové číslo bude o něco více snové a vydáme se v něm na ostrov Island.
Monika Sechovcová
jelikož toto číslo zahrnuje hned několik vzpomínkových vyprávění, dovolím si ho uvést jedním příběhem z vlastního rodinného archivu. Mé povědomí o maďarsko-slovenských vztazích se začalo formovat koncem devadesátých let a drasticky jej ovlivnila média. Tehdejší slovenská politická scéna se jen hemžila extrémními nacionalisty, kteří nešetřili nenávistnými výroky a vedli (pro mě nepochopitelné) spory o dvojjazyčnost názvů obcí. Není tedy divu, že můj první přechod státní hranice, pěšky po mostě Marie Valérie ze Štúrova do Ostřihomi, provázely značné obavy. Naštěstí jsem brzy mohla srovnat uraženecké výroky politiků s nadstranickými historickými a literárními analýzami a obavy se rozplynuly jako pára nad halászlé.
Na důležitost tohoto srovnávání upozorňuje i hungarista Evžen Gál v tematickém eseji čísla, kde mimo jiné nastiňuje historický kontext vztahů mezi Maďary a Slováky. Klíčovou roli v nich sehrály dvě události – Vídeňská arbitráž a poválečná dohoda o vzájemné výměně obyvatelstva. V těchto dějinných traumatech a otázkách spáchaných křivd jsou ukotveny i texty našeho čísla. Zatímco Ivan Habaj v románové trilogii Kolonisté reflektuje opravování map v roce 1938, obrazy přesunu, či spíše násilného odsunu maďarského obyvatelstva nalezneme v prózách Petera Krištúfka, Lászla Dobose, Lajose Grendela a Pála Závady. Ten se tomuto tématu věnuje nejen v historickém románu Přirozené světlo, ale také v rozhovoru čísla, jejž s ním vedla Adéla Gálová. Zmíněné texty se sice odehrávají hlavně na jižní hranici Slovenska – na Žitném ostrově, v Podunajských Biskupicích, Levicích, Čierné nad Tisou nebo Slovenských Kľačanech, ale na literární mapě čísla naleznete i další místa. Anikó N. Tóth ji například obohatí o multikulturní Banskou Štiavnici a společně s Andreou Tompou a Györgym Dragománem se dostaneme až do Rumunska.
Vybrané prózy často vycházejí ze zkušeností přespolníků a kolonistů, zhusta traumatizujících a doprovázených strachem. Tyto pohyblivé postavy a jejich odvaha k překračování hranic ale zároveň představují dějotvorné události, které jsou předpokladem neobvyklých příběhů.
Májové číslo bude o něco více snové a vydáme se v něm na ostrov Island.
Monika Sechovcová
| Autor: | Kolektiv |
|---|---|
| Nakladatel: | Spolek SPLAV! |
| Rok vydání: | 2023 |
| Vydání: | 1. |
| Počet stran: | 64 |
| Formát: | 205x260 |
| Vazba: | měkká |
| EAN: | 977180247300204 |
| ISSN: | 1802-4734 |
| Typ: | časopis |
přejít na celý popis
